Deník
Zbojníků

27.7. neděle

Dnes nám konečně přijeli malí zbojníci na pomoc. Jak už ale my, zkušení zbojníci, víme, hory jsou nevyzpytatelné a počasí dnes nebylo na naší straně. Takový déšť jsme tady dlouho nezažili. V pláštěnkách jsme tedy zahráli pár her, u kterých jsme se seznámili. Těsně před spaním jsme pak zažili první setkání s Ondrášem. Nebo spíš s jeho stínem. Prý nám ještě nedůvěřuje, a proto zůstává radši skryt. Také se zbojníci rozdělili do několika družin podle vesnic, pro které budou vydělávat dukáty z Ondrášova pokladu. Ta družina, která zvládne vydělat nejvíc dukátů, vyhraje celý Ondrášův poklad.

28.7. pondělí

Pondělí se bohužel taky neslo ve znamení deště, a tak jsme dopolední program přesunuli do chaty a srubu. Zbojnické družiny si vymýšlely své jméno, pokřik a vytvářely vlajku. Od dnešního dne tady tedy máme Pstruhy ze Pstruží, Zelenoviče z Malenovic a Rumany z Čeladné. Hned odpoledne družiny čekala první zkouška. Vypadá to, že nám někdo otrávil studnu a kdo se napil, oslepl. Naštěstí několik zbojníků svůj zrak neztratilo, a tak mohli nevidomé vést na jejich cestě za lékem. Nejen, že museli plnit nejrůznější úkoly, ale také se schovávat před portáši, kterých jsou zdejší lesy plné. Všem se podařilo dojít až do cíle a vyléčit se, můžeme tedy zítra plnit další úkol. Večer nás za tuto zkoušku odměnil Ondráš. Pochválil malé zbojníky za jejich nasazení a odvahu, snad budou takto šikovní i v dalších výzvách. Do měšců jim nasypal zasloužené dukáty a šli jsme se pořádně vyspat na další den.

29.7. úterý

V úterý se počasí začalo pomalu obracet na naši stranu. Dopoledne šli zbojníci poprvé zpívat, tančit a ozdobit si své valašky. Slyšeli konečně zbojnickou hymnu a začali se učit také společný tanec – máte se na co těšit! Odpoledne už nám počasí přálo, a tak se Ondráš rozhodl vyzkoušet fyzickou zdatnost nových zbojníků. Takový zbojník totiž potřebuje umět oběhnout i několik kopců a hor během jednoho dne. Dnes se tedy děti vydaly na beskydské vrcholy, kterých musely zdolat celých 11. Většině se to povedlo, a tak se potvrdilo, že mají ve zbojnické družině své místo. Večer jsme se zase dozvěděli hodnocení od Ondráše. Předtím byla ale jedna chaloupka odposlouchávat portáše. Náš tajný zvěd totiž získal mapu, kde se mají večer sejít. Teď už víme, že o nás ví a budou se nás snažit najít. Taky říkali, že musí zvýšit i své stavy, aby nás zvládli pochytat. Asi to nebude tak jednoduché.

30.7. středa

Je krásně! A tak konečně mohou jít zbojnické družiny navštívit své domovské vesnice. Zbojníci tedy vyrazili do Malenovic, Pstruží a na Čeladnou. Navštívili obecní úřad, dostali nějaké malé upomínkové předměty a pak si prohlédli velkou část vesnice. Někdo si zašel na zmrzlinu, někdo do obchodu pro nějakou dobrotu a někdo třeba na kofolu. Všichni si to moc užili a připomněli si, pro koho bojují. Dnešní výzva přišla až v noci. Zbojníky jsme museli probudit o půlnoci, aby splnili náročný úkol. Dnes je totiž jediná noc v roce, kdy kvetou kouzelné byliny, z nichž pak babky kořenářky vyrábí léčivé lektvary. Běhali jsme tedy s čelovkami po louce a snažili se najít správné kombinace bylin, které budou babky potřebovat. I tuto noční zkoušku splnili zbojníci na jedničku, a tak se můžou jít pořádně vyspat a nabrat síly na další den.

31.7. čtvrtek

Po včerejším náročném pochodu to chtělo trochu odpočinku. Naštěstí jsme dnes nemuseli běhat, ale práce nepočká. Vesničané nám totiž přišli poděkovat za to, že pro ně vyděláváme dukáty a za včerejší návštěvu. Nechtěli ale přijít s prázdnou, a tak každé družině donesli jednu slepičku. Protože jsme ale v nebezpečných horách, kde může číhat liška nebo kuna, dostaly děti za úkol postavit slepičkám kurníky. Od stavebního dozoru dostala každá družina jasný plán, jak má kurník vypadat, a mohli se pustit do stavby. Někteří se zkušeně vrhli do stloukání a řezání, někteří ale drželi pilku nebo kladívko poprvé. Ať tak či tak, všichni si navzájem pomáhali a práce jim šla krásně od ruky. Vedoucí jim jen občas poradili nebo pomohli, ale jinak si malí stavaři zvládli vše vyrobit sami. Až do večera si hráli s posledními detaily, aby vše stihli do setmění a slepičky měly kde spát. Vše se podařilo, a tak děkujeme vesničanům za tento dar a doufáme, že nám přinesou i nějaká vajíčka.

1.8. pátek

V pátek se konečně všichni zbojníci setkali tváří v tvář s portáši. Zatím je totiž viděli jen ti, kteří se v pondělí neotrávili, a tak vedli svou skupinku nevidomých. Dnešním úkolem bylo propašovat do naší osady spoustu surovin přes okolní lesy. Nebylo to ale vůbec jednoduché. Portáši už se nejspíš dozvěděli, že je nás víc, a tak posílili i své řady. Nechtěli nás vůbec přes lesy pustit a neúnavně nás chytali. Navíc nám často přesouvali suroviny a my tak museli stále hledat nová místa. I když se někteří z nás možná ze začátku zalekli, postupně jsme si na jejich přítomnost zvykli a díky rychlým nohám a lsti jsme dokázali propašovat dostatek surovin. I tato zkouška byla tedy úspešná a i když nás bolí nohy, jsme už teď zvědaví, co přijde zítra.

2.8.

Základní zbojnické pravidlo zní jasně: Bohatým ber a chudým dávej! Bohužel se v okolí najde několik “zbojníků”, kteří berou všem a úlovek si nechávají. Jsou tot tedy obyčejní loupežníci. Nemůžeme si nechat líbit, aby někdo poškozoval naše dobré jméno. Proto se v dnešní zkoušce pokusíme odhalit a identifikovat další družiny lupičů. Naštěstí dnes portáši odpočívají, a tak se nemusíme bát, že nás někdo v lese chytí. I tak je ale dnešní zkouška náročná nejen pro nohy, ale hlavně pro hlavu. Zapamatovat si totiž nejmenší detaily vzhledu lupičů a správně je zapsat do tabulky dá opravdu zabrat. Malí zbojníci jsou ale rychlí i bystří, a tak pro ně ani tato výzva není žádný velký problém.

3.8.

Jak jsme se včera dozvěděli od našich zbojnických špiónů, portáši se rozhodli snižovat příděly jídla svým poddaným a i u nás v osadě se jejich plán projevil. My si však dovedeme poradit! Vzali jsme osud do vlastních rukou a rozhodli jsme si dnes jídlo připravit sami. Měli jsme štěstí! Zrovna u nás probíhaly farmářské trhy. Nadojili jsme si tedy pořádnou spoustu mléka, nakoupili nutné suroviny a rozhodli jsme si udělat sýr. Přestože mnoho z nás dělalo sýr poprvé, všechny naše družiny to zvládly na výbornou. Našim sýrům neodolali ani místní, kteří všechny sýry a pokrmy připravené k nim vyzkoušeli a zhodnotili. Výsledky se však dozvíme až večer od Ondráše. Dělání sýrů dopadlo na jedničku a ještě po výtečné večeři máme opravdu co slavit. Proto jsme se rozhodli den zakončit společným zpíváním u ohně. 

4.8.

Nový týden jsme začali s krásným počasím. Stále dopilováváme náš společný tanec a hymnu, ale už nám to opravdu jde! Odpoledne nás čeká další zkouška. Tentokrát nemusíme soupeřit s portáši, ale musíme se poprat s divokou zvěří, která žije v horách. Je to opravdu nebezpečné! Narazili jsme na medvědy, rysy i jeleny. Povedlo se! Každý z nás dokázal divokou zvěř obejít a přelstít ji. Někteří to zvládli i několikrát a každé družině se povedlo pronést mnoho potřebných surovin. Kdo to však zvládl nejlépe nám řekne až večer Ondráš. Po tak náročném úkolu je třeba se posilnit. Využili jsme hezkého počasí, rozděláváme oheň a na večeři si opekáme pravé beskydské špekáčky. Mňam!

5.8.

Včera jsme byli opět odposlouchávat portáše a zjistili, že mají v plánu postavit po okolí několik rozhleden, aby měli lepší možnost najít naši osadu. Musíme být tedy o krok napřed! Úkol je jasný! Je potřeba postavit co nejlépe konstruovanou a co nejvyšší rozhlednu. První je však potřeba vydělat peníze, za které si můžeme koupit povolení na těžbu. Povolení máme! Jdeme tedy do dolu. Zde jsme si vytěžili mnoho vzácných kamenů,¨ za něž jsme dostali vybavení a materiál na stavbu rozhleden. Nakonec jsme byli všichni úspěšní a postavili své rozhledny. Jedna družina však měla svou rozhlednu konstruovanou lépe než ostatní. Jak jsme však dopadli nám opět řekne až Ondráš. Po náročném dni jsme se opět sešli u ohně a společně si zahráli na kytary. Teďka už jsme připraveni na ceremoniál a čekáme na Ondráše.

6.8.

Středeční ráno nám opět začalo se sluníčkem. Tento týden nám počasí přeje a tak se i u nás, v okolí osady, budou konat trhy. A my, jako správní zbojníci snažící se vydělat co nejvíce peněz pro své vesnici, máme úkol jasný. Levno koupit, draze prodat. Portáši však budou určitě na pozoru, a tak musíme být nenápadní a pohybovat se neslyšně a neviditelně. Přeprodej věcí není jen tak lehká věc, a proto jsme výzvu plnili ve dvojicích. Nikdo z nás nebyl chycen! Výzvu jsme zvládli a zase jsme o krok blíže ke splnění našeho cíle!

7.8.

Čtvrteční den nám krásně shrnula naše vedoucí Zuza do básníčky, a tak bychom se s vámi o ní chtěli podělit.

Zdravotnice nás krásně do dne přivítala,
na rozcvičce jsou však očka ospalá.
Pomazánkové na sníďu každému chutí,
do dopoledního programu se však někteří nutí.
Ve zpěvu pusinky rozcvičíme,
v tanci si zbojnické zatančíme,
na folklor se však nesmí zanevřít!
Nejstarším se o kameňorce a čardáši bude snít.
Třeťáček se stal poklidným místem,
holky ze šestky knihy čtou list za listem.

Bříška nám zahřál vývar hovězí,
gastronomie, která nechutenství zamezí.
Dále rajská, taková dobrota,
odpolední klid je stále nejcennější hodnota.
V programu odpoledním jsme šifry řešili,
abychom co nejrychleji Ondráše navštívili.

Některým se daří lépe a některým hůř,
trička všichni dostali, tak co už.
Fazolky, ceremoniál, už nás to ničí. 
Nevadí, že třetími jsou zas Zelenoviči.

8.8.

Páteční den nám začal stejně jako ostatní. V sedm hodin ráno budíček a následně rozcvička. To však bylo jediné, co dnes dopoledne proběhlo stejně jako jiné dny. Dneska je poslední den našeho pobytu a již dopoledne nás čeká první výzva. Všichni se společně odpoledne vydáme okrást portáše, ti však mohou vzít peníze, které jsme dlouze získávali celý náš pobyt, také nám. Proto je potřeba si co nejvíce peněz uložit do banky, odkud nám již nemohou být odebrány. Jdeme tedy plnit jednotlivé úkoly, za které si alespoň část našeho pokladu uložíme.

Odbila dvanáctá. Je čas se připravit na oběd, do plna se nasytit a nabrat síly na odpolední boj proti portášům.

Obléct tričko s týmovou barvou a jdeme na to. V první řadě si musíme najít stanoviště, kde uložíme zbytek našich peněz, které budeme pořádně hlídat. Teď už je čas se vydat na portáše. Společně s ostatními družinami jsme se domluvili, že jako správní zbojníci budeme držet spolu, a okrademe pouze portáše, od sebe si krást nebudeme. Plán vyšel! Toto portáši opravdu nečekali a nakonec se nám je povedlo zahnat! Vítězství je naše!

Večer bylo co oslavovat a to ve velkém! K tanci nám zahrála cimbálová muzika, dali jsme si pořádný nášup jídla z rautu a také se setkali s Ondrášem. Byl z nás nadšen a dostali jsme od něho velkou pochvalu a poklad. Každý z nás dnes dokázal, že je opravdovým zbojníkem!

9.8.

Včerejší večer byl dlouhý, dnes je však třeba vytáhnout paty z postele a začít balit. Náš pobyt v této osadě dnešním dnem končí. Pobalit věci, uklidit si bydliště a jeho okolí, naobědvat se a už se vydáváme dolů na Ostravici. Zde se setkáváme se svými rodiči a nejbližšími. V první řadě je však potřeba ukázat, co hezkého jsme se za těch 14 dní naučili. Tanec, hymna, pokřiky. A nakonec loučení. Bylo to krásné! Příští rok znovu!

 

 

                                                                                                          Barča a Terka