Cesta kolem světa
Deník

Tak dnes to celé začalo! Vyrážíme na dlouho připravovanou cestu kolem světa. Všichni jsou připravení, natěšení, nikdo nezapomněl pas, a tak nám ve vzletu nic nebrání. Nebo? U letadla jsme zjistili, že potřebujeme v tak důležitém dokumentu i fotku, a proto jsme si ještě museli vystát frontu na focení. Po večeři se děti konečně přiřadily do jednotlivých týmů cestovatelek Kateřiny, Elišky a Adély. Každý si v lese našel své jméno napsané barvou týmu a bylo to jasné. Za tuto skupinu budou bojovat celých 14 dní. Zítra si vymyslí i názvy, pokřiky a vlajky. Večer přišel čas na první let. Pro tak dlouhou cestu kolem světa jsme si vybrali spolehlivou leteckou společnost Air Ondřejnica, tak snad se nám to vyplatí. Při nástupu nás uvítaly letušky a usadily nás do připravených řad. A pak už byl čas vzlétnout a udržovat směr do naší první destinace, kterou je daleká Austrálie. Během letu jsme se dětem představili – Barbara a Michael Fogovi, potomci slavného cestovatele Williho Foga. Budeme totiž děti i jejich vedoucí provázet celou sázkou a dohlížet na její hladký průběh. Let nám tak rychle utekl a za chvíli jsme bez problémů přistáli v Austrálii.  Teď už se jen vyspíme a počkáme si na první úkol, který nás čeká. Pokud ho totiž cestovatelé nesplní, nedostanou potvrzení o návštěvě této země do pasu a nemohou pokračovat v cestě kolem světa. Snad to tedy všem vyjde.

Pondělí 22.7.

První táborový den je tady. Včera proběhlo rozdělení do týmů a tak je jasné, co nás dneska čeká. Vymýšlení týmových názvů, pokřiků a vlajek. Na tuto aktivitu jsme vyčerpali veškerou svou kreativitu a věnovali jí celé své dopoledne, ale povedlo se. Můžeme vám tedy představit naše tři cestovatelské skupiny, které mezi sebou budou letos soutěžit – Modří žraloci, Turpuři a Viajeros Rojos [Vijacheros Rochos]. Týmy jsou tedy pořádně vybavené a můžeme se vrhnout na naši první výzvu, která nás se čeká zde, v Austrálii. Našim hlavním cílem je v každé naší destinaci získat potvrzení o návštěvě a jinak tomu není ani v zemi klokanů. Nicméně zde máme malý problém. Potvrzení můžeme získat pouze od domorodých Aboriginců, jak se s nimi však domluvit? Našim prvním úkolem je tedy přinést do jednotlivých aboriginských schránek zprávu v jejich jazyce, která jim má osvětlit důvod naši návštěvy. Doručení zpráv však není úplně jednoduché, Aborigincům se naše přitomnost nelíbí a proto nám přenášení zpráv znepříjemňují. Čas vypršel, povedlo se tedy úkol splnit? To se dozvídáme až v dalším nočním přesunu letadlem.  Barbara s Michaelem říkají, že úkol máme splněn. Komu se to nejlépe podařilo? Přední příčku obsadil fialový tým, tedy Turpuři, v opravdu těsném závěsu za nimi, pouze o jednu zprávu méně, skončili Viajeros Rojos. Nejméně se dnes dařilo Modrým žralokům, ale to nevadí, zítra je taky den. Pomalu již přistáváme v naší další destinaci, kterou se stává Egypt. Co nás bude čekat tady? To se dozvíme až zítra. Den zakončujeme spaním venku, které se bohužel kvůli nečekanému dešti nakonec nevydařilo. Snad bude možnost tuto aktivitu ještě zopakovat.

Úterý 23.7.

Dnešní den jsme začali už klasicky podle harmonogramu, a tak nás dopoledne čekal první tanec, zpěv a třeťáček, tedy naše nejoblíbenější vyráběcí aktivity. Ve stejném duchu by nás měla čekat všechna dopoledne během tábora. Včerejší přesun z Austrálie do Egypta jsme zvládli na jedničku a tak jsme se dneska mohli pustit do dalšího úkolu, který nám byl představen místním obyvatelstvem. Úkol je jasně zadán. Musíme z hrobky bájného faraona vynést co nejvíce zlata. Jako vždy je tu však zádrhel. Celá hrobka je schovaná pod rouškou tmy a tak si musíme vystačit se zbytkem našich smyslů, především s čichem. Hrobka je taky poměrně nízká a tak nám nezbývá nic jiného než se hrobkou po čtyřech proplazit ven. Nakonec se všichni dostali z pyramidy v pořádku, stačilo však přinesené zlato na to, abychom dostali potvrzení i z tohoto státu? To se dozvíme až večer v letadle při našem dalším přesunu. Teď nás ještě čekala malá výplňová hra pouze v tábořišti, ať se tady náhodou moc nenudíme. A je to tu. Vedoucí nás svolali, jde se do letadla. Barbara s Michael nás ujistili, že i z Egypta se nám povede potvrzení dovést. Jak jsme dnešní výzvu zvládli? První místo obsazují opět Turpuři, zatím se jim opravdu daří. Druzí se dnes umístili Modří žraloci a nejméně se dnes dařilo Viajeros Rojos. Let je poměrně krátký, přesunuli jsme se jenom po Africe. Naše další přistání je naplánováno v Kongu. Jsme zde a je čas jít na kutě. Ale co se to děje? Vedoucí nás najednou probouzí a my v noci vyrážíme ven z tábořiště. Ještě jsme se v Kongu ani neohřáli a již je potřeba splnit další úkol. Každý z nás dostává balíček s “léky”, které je nutné přenést přes hranici z Konga do Ugandy, kde je nedostatek těchto medikamentů. Co však teď? Hranice je střežena, není tedy jiná možnost než se tajně po tmě proplazit na druhou stranu. Nesmí nás však chytit. Přišli bychom o náš kontraband, v horším případě by nás mohli zavřít do vězení. Čas vypršel. Všichni se vracíme zpátky do tábořiště. Teď už nás opravdu čeká pouze postel a zasloužený spánek. 

Středa 24.7.

Středeční den jsme opět začali našimi klasickými dopoledními programy. Pomalu ale jistě se už učíme letošní táborovou hymnu a seznamujeme se s folklorními tanci. Den jsme měli pořádně nabitý, proběhla sprška, zase jsme krásní a voňaví, a po sprše bylo potřeba se ještě přesunout do nové destinace, tentokrát na Floridu. Odpolední přelet proběhl v pořádku. Vylézáme z letadla a již nás zde vítají místní důchodci, kteří si pro nás připravili další úkol. Jejich požadavek zní docela jednoduše. Jdeme si zahrát BINGO! Místní bingo je však o něco složitější než jaké známe u nás. Slyšíme písknutí. Výzva může začít. Vybíháme do lesa a hledáme balónky s našimi čísly, abychom mohli co nejdříve proškrtat celou tabulku a zařvat si vítězné BINGO. Výzva je poměrně náročná, slyšíme ohlášení konce, nikomu z nás se však vysněného cíle nepovedlo dosáhnout. Konečně zasloužený odpočinek, který je doplněný táborákem a hraním na kytary okolo ohně. Jsme opět svoláni. Je čas nasednout do letadla a dovědět se, jak jsme dneska dopadli. Turpuři neztrácejí svou vítěznou vlnu a s 58 proškrtanými čísly se umisťují na prvním místě. Na druhém místě se opět nachází Modří žraloci s 51 přinesenými čísly. Nejméně se dařilo Viajeros Rojos s 48 čísly, nic však není ztraceno. Dosáhli jsme cílové destinace. Naši další navštívenou zemí bude Indie.

Čtvrtek 25.7.

Dnešní den jsme prožili v Indii. Ráno jsme si dali pořádnou rozcvičku, ať jsme připraveni podávat odpoledne ty nejlepší výkony. Dopoledne opět probíhalo v duchu tančení, zpěvu a učení se nových dovedností jako rozdělávání ohně pomocí křesadla. Odbila třetí a je jasné, co nás teď čeká. Další výzva je před námi. Dnes je našim úkolem zbavit místní obyvatelstvo přemnožených divokých zvířat. Jak ale na to? Dostáváme povolení pro lov těch nejjednodušších zvířat jako žiraf a zeber. Na ty nebezpečnější si však musíme na povolení vydělat. Je v tom však háček. Musíme si dávat pozor. Zvířata jsou velmi nebezpečná a jejich kousnutí nám naši akci může poměrně ztížit. Úkol je za námi. Dali jsme do toho vše a tak si zasloužíme speciální odměnu. Místní kuchaři nám mezi tím rozdělali oheň a my si pochutnali na špekáčcích, které jsme si sami opekli na ohni. Je čas přesunout se zase dál. Nasedáme do letadla a nedočkavě posloucháme, jak to dneska všechno dopadlo. Turpuři se opět umisťují na první místě. Za nimi berou druhou příčku Viajeros Rojos a nejméně divoké zvěře zvládli ulovit Modří žraloci. Náš další let nás zavedl do Mexika, kde nás nová výzva bude čekat zítra. Vystupujeme z letadla a blížíme se k našim ubikacím. Náročný den si zaslouží pořádný spánek, a tak s nadšením uleháme do našich měkkých postýlek. 

Pátek 26.7.

Dnešní den jsme celý prožili v mexickém duchu. Dopoledne proběhlo jako obvykle a odpoledne jsme se mohli vrhnout na další úkol, který nám byl představen místní Mexičankou s pomocí překladatelky. Výzva byla jasně zadána. V Mexiku je období fiest a na ně je potřeba mnoho vajec. Ty jsou však ukryty v piňatách po celém lese a ne v každé piňátě se vejce nachází. Rozdělili jsme se do týmů a v rámci nich ještě na čtveřice, kdy jsme byli svázání nerozpojitelným provazem. V těchto čtveřicích se vydáváme do lesa, získáváme vejce a vracíme se zpátky do tábořiště. Zde již rozděláváme oheň a plníme další část úkolu, kterým je uvařit vejce na tvrdo. Výzva je splněna a vejce předány speciální mexické komisi, která rozhodne o tom, kdo z nás vejce uvařil nejlépe. Díky naši snaze a zapálení pro splnění tohoto úkolu nás místní večer pozvali na již zmíněnou fiestu, tedy takovou menší mexickou párty. Zde jsme se seznámili s místní muzikou a pořádně si zatančili. Výsledek výzvy se dozvídáme večer v letadle po konci fiesty, kdy se místní pro změnu vydali na siestu. Tentokrát se přesouváme do Nepálu a přistáváme na nejnebezpečnějším letišti světa. Co se to děje? Během letu nás chytly mírné turbulence, v pořádku jsme je však přečkali. A jak dnešní výzva tedy dopadla? Nejlépe zvládli vejce uvařit Modří žraloci. Těsně za nimi se umístili Viajeros Rojos. Nejméně se vejce podařila Turpurům, což bylo velkým překvapením. Vystupujeme z letadla a vydáváme se na kutě po náročném dni. 

Sobota 27.7.

Dnešní den jsme začali stejně jako ty ostatní. Ráno vstáváme jako každý den na rozcvičku v sedm, protože ranní ptáče dál doskáče, a na devět hodin jsme svolání na dopolední programy. Něco je však jinak. Dostáváme nové instrukce a těmi je se rychle sbalit do svých turistických batohů, vzít pevnou obuv a co nejrychleji vyrazit z tábořiště pryč. Prý nás čeká dlouhá a náročná cesta, jejímž cílem je nejvyšší himálajský vrchol Mount Everest. Jak se tam však dostaneme? Náš úkol začíná. V první řadě si musíme najít svého horského vůdce. Vyrážíme. Někdo tam sedí. Je to on. Svého průvodce máme, nicméně do Himaláji ještě nevyrážíme. První musíme dokázat, že jsme této cesty hodni, a tak musíme rozdělat oheň pouze s pomocí křesadla. Povedlo se! Oheň hoří. Teď už se opravdu vydáváme směr Mount Everest. Po cestě nás čeká ještě pár úkolů jako vyfotit se s Yettim či v nějakém dřevěném přístřešku. Jdeme téměř dvě hodiny. Před námi se začne vypínat do výšky červený vysílač. Už jsme téměř nahoře a tak přidáváme na tempu. Všichni se těšíme na odpočinek na vrcholu. Dotýkáme se kamene označující cíl našeho výšlapu, fotíme vrcholovou fotku a poté se zaslouženě občerstvujeme. Jsme na sebe hrdí. Všichni jsme cestu na Everest zvládli a došli až na vrchol. Nahoře jsme se všechny tři týmy setkaly, a jelikož cílem této výzvy bylo dojít co nejrychleji na vrchol Mount Everestu, tak cestu dolů už absolvujeme všichni společně. Docházíme zpátky do tábořiště, kde si opět dáváme menší odpočinek po náročné cestě. Jelikož bylo dnes v Nepálu opravdu horko, byli jsme všichni vděční za vodní hry, které jsme si společně odpoledne zahráli v tábořišti. Odbylo 18:30, a tak jsme svolání na výbornou večeři, kterou nám připravili místní. Poté už nás čekají sprchy, na které se všichni velice těšíme. Jsme zase voňaví a krásní, a tak se můžeme vydat na další přelet. Tentokrát se z Nepálu vydáváme do města módy, tedy do Milána. Zvedli jsme se ze země. Co se však děje? Letušky se zvedají ze svých míst. Že by další turbulence nebo nečekané potíže? Ale ne, právě naopak. Dnes od palubního personálu dostáváme také občerstvení, jelikož nás čeká poměrně dlouhý let. Teď už vstává také Barbara s Michaelem a oznamují nám výsledky dnešní výzvy. Nejrychlejší dnes byli Modří žraloci. Pár minutek za nimi na vrchol dorazili Turpuři. Nejvíce se dnes na výšlapu potrápili Viajeros Rojos, nicméně i těm se nakonec podařilo na vrchol dojít v plném počtu. Let pomalu končí a my přistáváme v Miláně, kde nás zítra bude čekat další úkol.

Neděle 28.7.

Dnes se probouzíme v deštivém a bouřlivém Miláně. Dopoledne se tradičně učíme zpívat nejen naši hymnu, cvičit jógu a taky vyšívat. V poledne už nás čeká výborný oběd, sami bychom neřekli, že v Itálii budou vařit tak dobré indické jídlo. Měli jsme totiž Butter Chicken. Po vydatném obídku si na chvíli vydechneme, ale za chvíli se zase objevují Barbara a Michael, jdou nám totiž vysvětlit další úkol.
Dnes si konečně trochu odpočineme od běhání. V Miláně totiž zrovna probíhá týden módy a naším úkolem bude vytvořit outfit na večerní módní přehlídku. Dostali jsme základní materiál, ale další látky, korálky a jiné doplňky si musíme koupit v místní galanterii. Ceny jsou pevně dány a my zjišťujeme, že nás asi večer budou bolet nohy. Zdejší kurz je totiž přepočítán na dřepy. Sami jsme se divili, kolik dřepů zvládneme. Nejvíc nás překvapili naši nejmenší, kteří ochotně dělali přes 70 dřepů za jednotlivé kusy látek a získali tak pro svůj tým spoustu materiálu. Ti starší pak měřili svou modelku a modela a na míru jim šili celý outfit. Italové opravdu dají na každý detail, takže byla výroba velmi náročná. Museli jsme myslet i na kabelku, šperky nebo třeba doplňky z přírodního materiálu.
Po večeři jsme dokončili poslední detaily a pak se vydali na molo. Každý tým představil dva modely – mužský a ženský. Zároveň si pro ně nachystal slovní prezentaci, kterou model uvedl. Na módní přehlídku jsme se těšili už dlouho a konečně jsme mohli předvést, co v nás je. Po prezentaci všech týmu jsme si vyslechli hodnocení poroty a moderátorů Luigiho a Márie. Výsledky se ale dozvíme až večer od Barbary a Michaela.

Okolo 21:30 zase zvoní zvon, my bereme pasy a nastupujeme do letadla. Kam se asi dnes podíváme? Promlouvá k nám kapitán a dozvídáme se, že další výzva nás bude čekat v Brazílii. Poslechneme si bezpečnostní instruktáž, kterou už skoro umíme nazpaměť a můžeme vzlétnout. 

A jak dopadl dnešní úkol? Nejkrásnější outfit měli Modří žraloci. Porotcům se nejvíc líbilo, jak pár ladil, měl propracované detaily a krásný přednes. U dalších dvou týmů se nemohli dohodnout, a tak jsme dnes měli dvě druhá místa. U svatebního páru z týmu Viajeros rojos ocenili hlavně květinové doplňky a propracovanou pánskou košili. Na páru z týmu Turpurů vypíchli hlavně pánské kalhoty, sluneční brýle nebo dlouhou sukni v barvě týmu.

I dnešní den byl tedy úspěšný a my už jdeme spát s napětím, jaké dobrodružství nás čeká v Brazílii.

Pondělí 29.7.

Ráno jsme se jako každý den pořádně rozcvičili, nasnídali, uklidili si v chatkách a vyrazili na dopolední program, kde jsme vyráběli fotbalové dresy. Že by nějaká nápověda, co nás čeká odpoledne?

Na oběd jsme měli sladké knedlíčky, které nám dodaly energii na odpolední úkol. Po krátkém odpočinku už přichází Michael s instrukcemi. Dnes se vydáme na hřiště a zahrajeme si proti sobě fotbal. Balíme si tedy batůžky a vydáváme se na cestu směr Ostravice. Když dorazíme, rozhodčí jsou již připraveni. Připomenou nám pravidla a rozdělíme se na mladší a starší kategorii. První utkání může začít! Postupně si tak zahraje každý s každým ve své kategorii. Když už si ale myslíme, že hráli všichni, objeví se místní brazilský tým, který nás viděl hrát a chce s námi poměřit síly. Zahraje si s nejlepším týmem mladší i starší kategorie. Nejdřív si mysleli, že nejsme žádní fotbalisté a že nás bez problémů porazí. Ale my jsme jim ukázali, že nemají pravdu. Mladší i starší tým proti nim zvítězil a úkol tak zvládl ještě lépe než Brazilci čekali. Potvrzení tedy zaslouženě získají.

Vracíme se do tábořiště, kopec nám dá po výkonu zabrat, ale všichni to zvládneme. Na večeři dnes máme špekáčky, které si musíme sami opéct. Posedíme tedy u ohně, opečeme buřty, chlebíky a zase si pochutnáme. Po večeři si ještě zahrajeme naše oblíbené na koně z koně – běhu totiž není nikdy dost. 

A zase den utekl jako voda. Je čas na přelet do další destinace. Připoutat se, vzlétáme směr Las Vegas. Toto město ale žije hlavně v noci, proto nás dnes čeká noční úkol. Hned po přistání se dozvídáme, že dnes otevírá nové casino. Každý tým tedy dostane stejný obnos peněz a má šanci vyzkoušet své štěstí v několika hrách. Za chvíli casino ale znova zavírá, a tak končíme i my, jdeme si umýt zoubky a spát. Teď už jen spočítat peníze a zjistit, kdo vyhrál. 

A jak tedy dnešní náročný den dopadl? Ve fotbale vyhráli Modří žraloci, na druhém místě se umístili Turpuři a na třetím místě skončili Viajeros rojos.

V casině se nejvíc dařilo Viajeros rojos, kteří druhý tým předběhli skoro o 10 000,-, druhé největší štěstí měli Turpuři a nejvíc prodělali Modří žraloci.

Úterý 30.7.

Dnešní den začínáme o něco později. Večer jsme totiž strávili v casinu, a tak to musíme dospat. Dáme si tedy na snídani rohlík s nutellou, který všem chutná a pořádně nás povzbudí na nadcházející program. Zpíváme, tančíme a luštíme. Dokonce nás po vyluštění morseovky čeká sladká odměna. 

Oběd je pro nás záhadou. Proč mají u hrnce nachystané citróny? Za chvíli přinesou kuchaři i brusinky a začíná nám to být jasné – bude svíčková <3 Všichni si moc pochutnáme a odebereme se odpočinout si a vytrávit na karimatky na louce. 

Odpoledne přelétáme do další destinace. Kde jsme ještě nebyli? Přece v Japonsku! Let je klidný, bez žádných turbulencí, a tak v pořádku přistáváme v Tokiu. Dnešní úkol bude složitý. Musíme najít a přepsat do japonštiny slova, která by nám měla dát recept na dlouhověkost. Tato slova ale bohužel střeží ninjové, kteří nám nedovolí všechno bez problému přečíst. Snaží se nás totiž chytit a naše poznámky nám vzít. Naštěstí jsme už za ten týden vytrénovaní a utéct jim nám nedělá takový problém. Japonské znaky jsou ale složité, a tak i když máme dobrý pocit, že jsme zvládli napsat spoustu slov, nepovede se nám každé slovo napsat správně. 

Večer si musíme po tak náročném úkolu pořádně odpočinout. Taky je konečně čas na sprchu, což nám zabere celý večer. Takže ležíme, hrajeme různé deskové i pohybové hry a fénujeme se. 

Letadlem dnes přelétáme zase zpět do Evropy – do Norska. Podmínky jsou příznivé, a tak let trvá jen chvíli. Vystupujeme v Norsku a jsme všichni zvědaví, co se bude dít zítra.

A jak skončil dnešní úkol. Nejvíce správně přepsaných slov měli Viajeros rojos (7), druzí se umístili Turpuři (6) a nejméně znaků rozpoznali a přepsali Modří žraloci (5). Bylo to ale velmi těsné, což jen svědčí o tom, jak jsou všechny týmy vyrovnané.

Středa 31.7.

Vstávání už je dnes zase normální. V sedm nás probudí zvon a jdeme se rozcvičit. Vypadá to, že dnes bude na Norsko nějak moc teplo.

Dopoledne nás čeká důležitý úkol, nasbírat dřevo na večerní táborák. Taky si z malých klacíků vyrábíme loďky do norských fjordů. 

K obědu nám naši kuchtíci dnes uvařili cibulačku a pečené kuře s bramborem. Mňam! Odpočinek po obědě samozřejmě nesmí chybět, ale už v 15:00 přichází norský námořník. Budeme prý stavět lodě. K fjordu se ale musíme přiblížit, proto si balíme batůžky a jdeme zase na malý výlet. Je krásně a horko, takže se do vody těšíme. Když dojdeme k vodě, jsou nám vysvětlena pravidla. Máme postavit loď, která zvládne projet předem připravený slalom, vyhnout se všem kamenům a dorazit zdárně do cíle. Také má být krásná, čehož se ujmou hlavně naši nejmenší. Za materiál zase zaplatíme dřepy, ve světě je to asi oblíbená měna. Máme tedy přibližně hodinu na dokončení lodí a pak už nás čekají závody. Po trati jsme rozmístili lidi z týmu, aby kdyžtak mohli loď popostrčit. Je v tom ale háček, nesmí se ani pohnout z místa, které si na začátku vybrali. Každý tým nakonec dostane dva pokusy a všem se aspoň jednou dojet do cíle podaří. Trošku mokří, ale spokojení se pak vydáváme nahoru, kde už nás čeká kung pao na večeři. 

Po večeři hrajeme novou hru – želvičky. Stojí nás to spoustu sil, protože jde o to, kdo zvládne želvičky (děti a vedoucí ve dřepu) převrátit na krunýř. Děti to ale moc baví a vyžadují další a další hru. Pak už je ale čas na odpočinek, a tak si sedneme k ohni a zpíváme písničky, které jsme se naučili dopoledne.

V letadle se dozvíme, jak to dnes vše dopadlo. Na prvním místě se umístili Viajeros rojos – měli nejkrásnější loď a do cíle dorazili jako druzí. Na druhém místě skončili Turpuři – ti byli sice nejrychlejší, ale jejich loď nebyla tak pěkná jako ostatní. Třetí místo obsadili Modří žraloci – jejich loď byla bohužel nejpomalejší a druhá nejhezčí. Získávají tedy zase 30, 20 nebo 10 minut náskoku do celkového hodnocení.

Přesouváme se do Francie – země umění zaslíbené. Už teď se těšíme, co nás tam čeká. A protože je dnes nezvykle teplá noc, bereme si karimatky, spacáky a jdeme spát pod širák. Snad nám v noci zase nezačne pršet. Dobrou noc.